kauzy

Poradna pro mezilidské vztahy: sociální pracovník dle možnosti na tel.čísle 724245175

Monitorujeme, zveřejňujeme... pište i vy své příběhy na info@unie-otcu.cz.

Těším se z dcery i vnučky. Bohužel stát nás těžce poškodil a okradl. Dcera se dnes odmítá stýkat s matkou a nesvěřuje jí ani vnučku.

Naletěl jsem jedné prolhané alkoholičce. Že chlastá jsem nevěděl. Lhala mi od začátku. Tvrdila, že bere naprosto spolehlivou antikoncepci, ve skutečnosti brala Estrogen podporující plodnost. Kvůli dítěti jsem si ji vzal. Přiměl jsem ji k protialkoholnímu léčení. Splácel jsem její dluhy, přesto mě udala, že nepřispívám na výživu dcery. Soudy jí šly ve všem na ruku. Marně jsem podával maření soudního rozhodnutí o styku s dcerou. Úspěšně styk mařila. Po rozvodu jsem byl okraden o byt, i o vše, co jsem ze svého vložil do manželství – soud to promlčel.( Za to o co jsem byl okraden bych si mohl koupit domek). Dceru připravila o nový dům. Poznal jsem prolhané soudní znalkyně (nejspíš zkorumpované) i diskriminaci OPD i jiných institucí a nekonečné průtahy, které trvají dodnes. Chci žalovat stát, pro diskriminaci, okrádání a porušování základních lidských práv. Nemůžu ale sehnat advokáta, který by byl ochoten jít proti státu. Pokud nějakého znáte, nejlépe z Brna byl bych rád. Ta prolhaná alkoholička na ty svoje lži stejně dojela, dcera se s ní odmítá stýkat a nesvěřuje jí ani vnučku. Zato já se těším s dcery i vnučky. Bohužel stát nás těžce poškodil a okradl.


Svévolná matka vymývá dítěti mozek, s podporou soudu a OSPOD

Prarodiče jsou připraveni pomoci synovi se střídavou péčí. Svévolná matka vymývá dítěti mozek. Na facebooku píše, že si Patrik vybere tatínka sám... Jak sám, to si dovedeme představit. Směšné.


Obnova řízení - zletilá lhala že nemá ani korunu příjmu

Dobrý den, připravuji se na soud k velesoudkyni Kružíkové na obnovu řízení ve věci zrušení výživného, kde zletilá lhala že nemá ani korunu příjmu a ve skutečnosti po letech podala daňové přiznání s příjmem přes 220 000,- Kč. Pokud by jste se chtěli stavit, jste zváni. 9.3.2016 10:00 hod u Městského soudu Brno místn. 61/5.


Táto... máma říkala že jsi umřel!!!

Jak dlouho bude pokračovat fanatické decimování otců, svěřování dětí do péče jakýchkoliv matek?


Už 20 let.

Oldřich Kaiser takto podpořil demonstraci za práva dětí na otce v Litoměřicích v roce 1996

Ach, synku, synku, doma-li jsi? Tatíček se ptá ... Nauč se synečku hospodařit.


Vánoční setkání a vzpomínka na děti

Tak jako každý rok pořádáme i letos o Vánocích setkání, na němž vzpomeneme na rodiče a děti, kteří nemohou být o Vánocích spolu. Ne proto, že by nechtěli, ale proto, že jim v tom druhý rodič za podpory státu brání.

Takových případů není málo. Někdy se děti s rodiči smějí vidět i v průběhu roku jen pár hodin měsíčně. Někdy druhý rodič odstěhuje děti přes celou republiku, soudy nerozhodnou o navrácení dětí a ten, kdo zůstal v původním domově dětí, nemá peníze na dlouhé cesty. Někdy se druhému rodiči podaří, bez jakéhokoliv zájmu soudů a sociálky, děti natolik odcizit a zmanipulovat, že už se pak s tím prvním ani vídat nechtějí.

Pojďme si tyto smutné případy připomenout a popřát si, aby bylo lépe a stát i díky naší snaze konečně začal rodinné vazby chránit, ne ničit. Naplánujte si čas na setkání u vánočního stromu na Staroměstském náměstí v Praze - 26.12. od 14 hodin, kdy se na tomto místě sejdeme, popovídáme a zazpíváme koledy.

http://www.stridavka.cz/vanocni-setkani-a-vzpominka-na-deti-2.html


Vraťte dítě rodičům. Zrušte tu pěstounskou péči a odebrané dítě vraťte domů.

Unie otců před Magistrátem města Hradec Králové

12. listopadu 2015. Tato forma náboženského shromáždění je operativní možností, která nepodléhá oznamovací povinnosti. Nepravosti opatrovnické justice je nutné klasifikovat jako hříchy do nebe volající o pomstu a mohou již dosahovat úrovně trestných činů obecně ohrožujících, obecného ohrožení (z nedbalosti). Spolupachatelem bývá i opatrovník dítěte, jestliže účinně nerespektuje právo dětí na oba rodiče a právo rodičů vychovávat vlastní děti.



9 měsíců bez táty. Byl uštván k smrti trestuhodným konáním úředníků ČR

Paní Marto a děti, upřímnou soustrast. Světlo věčné ať mu svítí, Kéž odpočívá v pokoji a jednou se obejme se všemi svými drahými...



Omezit vliv matky - deformující prostředí pro děti! Když už soudní znalci vypracují pravdivý posudek, soud k němu nepřihlédne?


Soud svěřil děti do péče matky, namísto omezení vlivu matky omezil vliv otce na děti!


Europoslanec Tomáš Zdechovský zná dobře problematiku diskriminace otců, praktiky českých soudů, OSPOD, znalců a dalších.

České soudy nesmyslně likvidují muže

při rozvodech

O likvidaci mužů při rozvodech českými soudy by se daly psát romány. Už dávno neplatí, že by ženy byly chudinky.

Za posledních pět let jsem měl možnost seznámit se stovkami osudů mužů z celé republiky, kterým manželky zahýbaly, dělaly na ně stalking, kradly jim ve firmách, přesto nakonec odcházely od soudů se stotisícovým výživným. Vždy to má stejný průběh.

Nejčastější praktiky žen začínají u toho, že si najmou ženu advokátku, která se neštítí vůbec ničeho. Prostě vyhlášenou sekernici s poruchou osobnosti. Říká se jim zmije nebo černé vdovy podle toho, jak vypadají a jednají. Ty se u soudu neštítí lhát, falšovat skutečnosti, emočně se za klientku hroutit a vyprávět smyšlené story o tom, jaký je jejich klientka vzor čistoty.  Muže během jednání nařknou bez důkazů ze sexuálního zneužívání ženy a dětí, jen aby z něho dostali výživné na nerozvedenou manželku.

Od chvíle, kdy se soud začne vším zabývat, se hraje o čas. A prodlužuje se všechno, co se dá. Hlavně rozvod, aby výživné bylo co největší. Poté, co jste rozveden, požádá žena o výživné na rozvedenou manželku. Můžete argumentovat, čím chcete. Ale jak mi řekl jeden předseda okresního soudu, nehledejte v tom žádnou logiku.

http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Zdechovsky-KDU-CSL-Ceske-soudy-nesmyslne-likviduji-muze-pri-rozvodech-312502


SYNDROM "PAS"
(Parental Alienation Syndrome)

SYNDROM JAKO PSYCHICKÉ TÝRÁNÍ DÍTĚTE

MUDr. Jaroslav JEDLIČKA, CSc.

Syndrom zavrženého rodiče (SZR) je jedna z forem psychického týrání dítěte spadajícího pod syndrom zneužívaného a zanedbávaného dítěte, tzv. syndrom CAN ("Child Abuse and Neglect"), který se vyznačuje tím, že dítě je proti jednomu rodiči popouzeno do takové míry, že samo aktivně začne vyvíjet takovou vlastní dynamiku postojů vůči druhému rodiči, že ho nakonec zcela odmítne a zavrhne.

Syndrom zavrženého rodiče neexistuje bez rodiče popouzejícího, jemuž je dán volný prostor k takové formě úsychické manipulace s dítětem, že u dítěte dojde ke změně jeho postoje (často nápadně rychlé a radikální) k druhému rodiči, a to mnohdy od velmi pozitivního k naprosto odmítavému.

Syndrom zavrženého rodiče stejně jako mírnější formy popuzování dítěte (bez popsaného vývoje vlastní dynamiky postojů vůči druhému rodiči) plně spadá definici Rady Evropy pro týrání dítěte. Citové týrání je radou Evropy definováno jako "chování, které má vážný negativní vliv na citový vývoj dítěte a vývoj jeho chování. Vystavování dítěte násilí nebo vážným konfliktům doma, násilná izolace, omezování dítěte, vyvolávání situace kdy má skoro stále pocit strachu, což může způsobit citové ublížení". Dítě s rozvíjejícím se SZR či rozvinutým SZR bývá obvykle od jednoho rodiče úmyslně izolováno, omezováno ve svém přirozeném vztahu s druhým rodičem a je u něj vyvoláván strach z kontaktu s druhým rodičem.

Přítomnost SZR splňuje definici týrání dítěte tak jak ji formulovali Dunovský, Dytrych a Matějček (1), kdy se jedná o "jakékoliv nenáhodné, preventabilní, vědomé či nevědomé jednání rodiče, vychovatele anebo jiné osoby vůči dítěti, jež je v dané společnosti nepřijatelné nebo odmítané a jež poškozuje tělesný, duševní i společenský stav a vývoj dítěte, případně způsobuje jeho smrt".

Po stránce medicínské spadá Syndrom zavrženého rodiče do základní klasifikace T 74 "Syndromy týrání", podpůrné klasifikace Z 55 - 65 "Osoby s potencionálně ohroženým zdravím ve vztahu k socioekonomickým a psychologickým okolnostem" (2).

Navození SZR je v rozporu s blahem dítěte tak jak jej definuje Úmluva o právech dítěte (3) m.j. v čl. 9 a čl. 16. Výroky dětí se SZR je třeba interpretovat velmi opatrně, neboť výroky nejsou "formulací vlastních názorů dítěte", ale indukovanými názory a postoji programujícího rodiče, které dítě nekriticky přejímá. Názory dítěte se SZR nejsou nikdy projevem jeho svobodné vůle, ale důsledkem manipulace připomínající tzv. vymývání mozku (tzv. "brainwashing"). U těžké formy SZR se nezřídka vyskytuje např. smyšlené obvinění ze sexuálního zneužívání zavrženým rodičem

SZR rovněž splňuje definici zanedbávání Rady Evropy (4), neboť "citové zanedbávání" je definováno jako neuspokojování citových potřeb dítěte, a to pokud se týče náklonnosti i pocitu dítěte, že někam patří". Je zřejmé, že "zavržení" rodiče v sobě zahrnuje to, že dítě necítí potřebu jakkoliv patřit k "zavrženému" rodiči, a to na podkladě manipulace s jeho psychikou.

Důležité si je uvědomit, že ponechávání prostoru pro rozvoj syndromu zavrženého rodiče ze strany těch orgánů, které jsou vytvořeny pro pomoc a ochranu rodin splňuje definici "systémového týrání dítěte" Rady Evropy (4). Děti se SZR, jimž tyto orgány neposkyutují účinnou pomoc jsou tedy týrány měrou dvojnásobnou. Čím je dítě závislejší na jednom rodiči, tím snadněji syndrom zavrženého rodiče vzniká a fixuje se.

Syndrom sám byl v České republice do roku 1996 znám jen velice málo, a to až do doby kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo metodickou publikaci "Syndrom zavrženého rodiče" (6), což je překladová a zkrácená verze publikace amerického psychiatra Richarda A. Gardnera nazvaná "Parental Alienation Syndrome" (5). Publikaci přeložil PhDr. E. Bakalář, CSc., který na téma SZR publikoval celou řadu sdělení (7-9).

Gardner sám definoval v 80. letech 20. století syndrom zavrženého rodiče jako "stav, kdy u dítěte dojde k odklonu od jeho dosavadních zkušeností s oběma rodiči a vytvoří se u něj jakási šablona "černo-bílého" vidění vlastních rodičů - jeden rodič (popouzející) je ideální a bez chyb a druhý (zavržený) naopak zlý, bez jakýchkoliv kladných vlastností"

Další ze známých definic SZR zní takto: "O syndromu zavrženého rodiče hovoříme dojde-li k vypěstování nekompromisně kladného příklonu dítěte k jednomu - tomu hodnému, milovanému - rodiči a současně k nekompromisnímu zavržení druhého rodiče, toho zlého, nenáviděného. Děje se tak v rámci rodičovských sporů o svěření dítěte nebo o styk s dítětem" (10).

Typické pro SZR je, že po určité době manipulace si dítě samo udržuje toto narušené vnímání a popouzející rodič již tyto postoje nemusí nijak "posilovat". Naopak dítě samo si začne vytvářet takové scénáře, kterými se zalíbí popouzejícímu rodiči, neboť zjistí, že cokoliv negativního sdělí o svém druhém rodiči je tím prvním vnímáno s "pozitivní" odezvou.

Důležitým diagnostickým kritériem je, že u dítěte se SZR existuje taková míra obviňování a nenávisti vůči vlastnímu rodiči, která je zcela nepřiměřená nedostatkům tohoto rodiče. Dítě se učí projevovat nenávist vůči jak vlastnímu rodiči tak i dalším blízkým osobám z jeho okruhu.

Diagnostická kritéria SZR jsou založena na 8 kritériích a symptomatických projevech, které nemusejí být vždy všechny přítomny současně:


Diagnostické kritérium / symptomatický projev

Příklad / poznámka

1. Kampaň za degradaci druhého rodiče

Typický projev dítěte např.: "Nenávidím ho a nikdy ho již nechci vidět"

2. Slabé, neodůvodněné anebo absurdní zdůvodňování

Projev dítěte např.: "Nechci se s ním stýkat, protože na mně jednou prsknul"

3. Nepřítomnost ambivalence

Tzv. "černo-bílé" vidění či dělení typu "anděl - ďábel"

4. Fenomén "nezávislého názoru"

Rodič: "Nebráním mu/jí v kontaktu s druhým rodičem, on/ona sám/sama nechce a já ho/ji nutit nebudu"

5. Reflexivní podpora programujícího rodiče

Dítě v projevech nenávisti předčí svého popouzejícího rodiče

6. Nepřítomnost pocitu viny

Např. v případě smyšleného obvinění ze sexuálního zneužívání

7. Tzv. "vypůjčené scénáře"

Příkladem je tento projev dítěte: "Žádným syndromem zavrženého rodiče netrpím …já to vím sama, mně to nikdo neříkal…"

8. Rozšíření nepřátelství na další členy rodiny zavrženého rodiče

Motivem popouzejícího rodiče bývá naprosté zpřetrhání kontaktů s rodinou druhého rodiče.



Diferenciální diagnóza SZR podle míry přítomnosti symptomatických příznaků je následující (8):

Diferenciální diagnóza tří typů syndromu zavrženého rodiče


symptomatické projevy

mírný

střední

těžký

1. Kampaň za degradaci rodiče

minimální

mírná až zřetelná

velmi intenzivní,velké šíře

2. Slabé, neodůvodněné či absurdní zdůvodňování

minimální

přítomné

četné absurdní racionalizace

3. Nepřítomnost ambivalence

normální ambivalence

žádná ambivalence

žádná ambivalence

4. Fenomén nezávislého názoru

pravidelně nepřítomný

přítomný

přítomný

5. Reflexivní podpora programujícího rodiče v rodičovském konfliktu

minimální

přítomná

přítomná

6. Nepřítomnost pocitu viny

normální pocit viny

žádný nebo minimální pocit viny

žádný pocit viny

7. Vypůjčené scénáře

minimální

přítomné

přítomné

8. Rozšíření nepřátelství na členy původní rodiny zavrženého rodiče

minimální

přítomné

širokých rozměrů, často fanatické



Odhaduje se, že SZR postihuje v České republice ročně kolem 7.000 dětí (11), počet popuzených dětí kolem 15.000 dětí (9), a to z 30-40.000 dětí, kterých se každoročně týká rozvod rodičů! Tato forma psychického týrání se nejčastěji vyskytuje tam, kde jsou spory o to, kým bude dítě vychováváno a s kým bude žít, s kým se smí či nesmí stýkat. Tato situace existuje v mnoha rodinách v rozvodovém řízení (2).

Jaké jsou hlavní nežádoucí důsledky SZR ?

  • Dítě ztrácí jednoho rodiče a stává se polosirotkem

  • Zdeformuje se u něj psychoemocionální vývoj

  • Dítěti je odebrán vhodný a potřebný model k převzetí sexuální identity

  • U dítěte je narušen vztah k přirozeným autoritám

  • Dítěti je znemožněno zažít model civilizované domluvy

  • Dítě ztrácí část (polovinu) své vlastní identity

  • "Brainwashingem" dochází k vytvoření nové zdeformované a patologické identity dítěte

Po stránce právní je dítě poškozováno na svých základních lidských právech zaručených mu Úmluvou o právech dítěte a Zákonem o rodině (§ 26 odst. 4 ZR).

Obecní úřad je povinen dle zákona č. 359/1999 Sb. (§ 10) hlásit obecnímu úřadu s rozšířenou působností jakékoliv podezření na SZR v rámci oznamovací povinnosti CAN (2).

U dětí s prokázaným SZR či s podezřením na SZR by mělo být postupováno podle platného Metodického pokynu MPSV k postupu obecních úřadů s rozšířenou působností při poskytování pomoci ohroženým dětem ze dne 2.1. 1995, v platném znění ze dne 1.1. 2003 (12):

1. Je-li nepříznivý vývoj dítěte ohrožen (to je v případě SZR vždy), je obecní úřad s rozšířenou působností povinen podat neprodleně soudu návrh na vydání předběžného opatření podle ustanovení § 76a Občanského soudního řádu.

2. Je-li neodkladné provedení vyšetřovacího nebo léčebného výkonu nezbytné k záchraně zdraví nezletilého dítěte (u všech dětí s podezřením na SZR je nezbytné diagnózu vyloučit či potvrdit co nejdříve) a rodič odpírá podrobit dítě těmto výkonům, zabezpečí obecní úřad obce s rozšířenou působností v součinnosti s lékařem přijetí dítěte do zdravotnické ústavní péče.

Každému dítěti s podezřením na syndrom CAN, tedy i SZR, zařídí Orgán sociálně - právní ochrany dítěte hospitalizaci na dětském oddělení nemocnice (2). Diagnózu stvrzující podezření na CAN resp. SZR dokáže stanovit až multidisciplinární tým odborníků (2).

Těžké formy SZR vyžadují oddělení dítěte od programujícího rodiče a jeho zařazení do programu reintegrace v rámci lůžkového zařízení. Psychoterapii provádí odborník na SZR, léčba může trvat až 2-3 měsíce. Bezpodmínečně je třeba zamezit další indoktrinaci ze strany programujícího rodiče a zajistit, aby dítě po návratu z reintegračního pobytu nebylo znovu psychicky manipulováno.

Bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem je podle §27 odst. 2 zákona o rodině považováno za změnu poměrů vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí. Z hlediska právního lze na psychické poškozování dítěte hledět jako na týrání svěřené osoby podle § 215 Trestního zákona, přičemž podmínkou není, aby u poškozeného dítěte vznikly následky na zdraví (9).

Literatura:

  1. Dunovský, J., Dytrych Z., Matějček, Z.: Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Grada Publishing, Praha 1995

  2. Biskup, P.: Syndrom zanedbávaného, zneužívaného a týraného dítěte, v: Doporučené postupy pro praktické lékaře, Ministerstvo zdravotnictví, Praha 2001

  3. Úmluva o právech dítěte, v: ÚZ, Praha 1995

  4. Definice týrání podle Zdravotní komise Rady Evropy. Děti a my, 1993, 4. 4, s. 9

  5. Gardner, R. A.: Syndrom zavrženého rodiče, MPSV, Praha 1996

  6. Gardner, R.A.: Parental Alienation syndrome. Cresskil, New Jersey, 1992

  7. Bakalář, E.: Syndrom zavrženého rodiče I. Psychologie Dnes, 2003

  8. Bakalář, E.: Syndrom zavrženého rodiče II. Psychologie Dnes, 2003

  9. Bakalář, E., Novák, D.: Syndrom zavrženého rodiče v České republice. http://www.iustin.cz/

  10. Kodjoe, U.O., Koeppel, P.: The Parental Alienation Syndrome (PAS) Der Amtsvormund, Heidelberg 1998

  11. Kozáková, P.: Syndrom zavrženého rodiče - diplomová práce. Evangelická akademie, Praha 1998

  12. MPSV: Metodický pokyn MPSV ze dne 2.11. 1995, MPSV, Praha 1995



http://www.pppbruntal.cz/texty/pas5.html






Rozhovor s europoslancem Machem před norským velvyslanectvím


Co nezvládneš sám, zvládneme spolu.“ Učitelka krade společně se svými žáky!

Na úvodní webové stránce ZŠ Úvaly je představena vize školy: „Co nezvládneš sám, zvládneme spolu v přátelském a tvořivém prostředí“. Podporujeme aktivity a tvořivost žáků a vytváříme dostatečný prostor pro jejich seberealizaci i rozvoj přirozeného nadání. Velký důraz klademe na výchovné působení školy.

Toto si ovšem po svém vyložila učitelka Mgr. Z. F.

Společně s žáky školy vystěhovala – zcizila osobní věci svého manžela v hodnotě několika desítek tisíc korun a rovněž několik set euro. Z jejich společné domácnosti bez souhlasu otce vyvedla také 2 nezletilé děti.

Škola přiznává, že teprve začínají tvořit svůj Etický kodex. Detailně mají zpracovány pouze Bezpečnostní pravidla ke vstupu cizích osob do budov školy...



Přátelské setkání s europoslancem Tomášem Zdechovským


Unie otců žádá europoslance Tomáše Zdechovského o pomoc pro Tomáše Jadlovského


Otec roku 2014, Mgr. Tomáš JADLOVSKÝ, Ph.D., v Senátu PČR:

Bezradnost českých institucí při rodičovských únosech dětí

Veřejné slyšení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

Vzadu senátorky Eliška WAGNEROVÁ, tč. Ústavně-právní výbor a předsedkyně Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, a Eva SYKOVÁ, tč. místopředsedkyně výboru


O tom, jak zlovolný OSPOD, soudní znalec a soud zničili vánoce

aneb chraňte nás před těmi, kteří "chrání"



Otec křivě obviněn matkou z pohlavního zneužití dcery:



Mgr. Šimůnek zhodnotil několikahodinové jednání na OS Plzeň - město


Strašné dopady vytěsňování otců z výchovy vlastních dětí


Měl rád svého tátu, byl za to utýrán lesbickou dvojicí

Homosexuální adopce v praxi. Čtyřletý chlapeček umučený lesbou

Stal se obětí dlouhodobého zneužívání lesbickým párem.

Dne 22.3.2006 krajský soud ve Vereeniging shledal lesbický pár vinným z vraždy čtyřletého dítěte.

Antidiskriminační nadržování lesbám

Paní Hanelie Bothová (běloška) se zamilovala do lesby Engeline De Nysschenové (bělošky).

Následoval rozvod manželů Bothových - r.1999 v Jihoafrické republice. Dítě připadlo matce.

De Nysschenová, lesbická partnerka maminky dítěte, mívala časté záchváty zuřivosti. Při nich bila Jandreho Botha, maličkého syna své partnerky, pěstmi do tváře a dřevěným prknem po vnitřní straně stehen. Dítě pak několik dní kulhalo. To dosvědčila před soudem pomocnice v domácnosti (- která se děsí pomsty De Nysschenové, až bude propuštěna předčasně z vězení). Kvůli zraněním z výprasků, chlapeček Jandre často chyběl ve školce. Jeho tatínek, Jan Botha podal roku 2002 trestní oznámení na svou bývalou manželku a její lesbickou partnerku. V žalobě líčil, že lesby zneužívají jeho dítě od rozvodu v r.1999. Soudní dvůr v Potgietersrus však žalobu proti lesbám hned r.2002 zamítl s odůvodněním, že chybí jakýkoli důkaz. Ačkoli už tehdy existovalo množství usvědčujících důkazů, „odborníci“ nadržovali lesbám. Přimhouřili oči a pachatelky ponechali na svobodě. Antidiskriminační právní a sociální činitelé v Potgietersrus fatálně selhali. Právě sociální pracovníci doporučili soudu, že opatrovnictví dítěte musí zůstat lesbě Hanelie Bothové.

Jandreho otec Jan Botha to nevzdával. Ještě téhož roku zkontaktoval potřebné autority, aby získal svého syna do opatrovnictví. Doktor potvrdil jeho obavy a Jandre byl umístěn v jeho pěstounské péči. Nakonec však tatínek prohrál a lesba Bothová zvítězila.V lednu r.2003 Vysoký soudní dvůr Jihoafrické republiky přikázal, že 4 roky starý Jandre Botha musí být umístěn do péče matky. (O pět měsíců později byl chlapeček zavražděn.)

Dítě zůstalo normální, proto ho lesba ubila

Lesba De Nysschenová byla poté obviněna z bití dítěte do tváře golfovou holí. Chlapečkova tvář o tom jasně svědčila. On sám však byl příliš maličký na to, aby svědčil u soudu. Sadistická lesba tak byla propuštěna na svobodu. Poté, za 3 měsíce, dne 2. června 2003, lesby dopravily čtyřletého chlapečka do nemocnice. Jeho matka tvrdila, že uklouzl ve vaně. Jeho tělíčko bylo pokryté modřinami a měl mozková zranění. Soud později vyslechl svědectví Lydie Nkomo a její dcery Aletta Lesiba, které pracovaly pro pár v jejich potravinářském obchůdku. Popsaly do detailu, jak Nysschenová nutila čtyřletého chlapečka, aby jí řekl „tatínku“. Když to neudělal, začala ho mlátit. Engeline de Nysschenová (dnes 33 letá) bila chlapečka tak dlouho, dokud neupadl do bezvědomí. Doslova ho utloukla. Chlapeček podlehl smrtelnému zranění. Zemřel v nemocnici na krvácení do mozku dne 12.června 2003.

Lékaři, z nichž většina má více než 15-ti letou lékařskou zkušenost, odmítli verzi lesbického páru, že chlapeček uklouzl ve vaně. Říkali, že smrtelná zranění Jandreho vyžadovala hrubou sílu dospělého člověka. Pitva prokázalala, že chlapeček Jandre Botha utrpěl strašná zranění, zahrnující roztříštěnou lebku, poškození mozku i zlomené nohy. Jandre měl také zlomenou pánev, která nebyla nikdy lékařsky ošetřena. Jeho pravá ruka a levá klíční kost byly také zlomeny, ale nikdy mu nebyla poskytnuta lékařská péče. Šlo o jasné důkazy dlouhodobého zneužívání dítěte a následné utajování zlomenin. Zpráva úředního ohledávače mrtvol sdělovala, že bezprostřední příčinou smrti byla rána do hlavy. Soudní dvůr přijal důkaz profesora Mohammeda Dada, experta na úrazy, který říkal, že zranění chlapce Jandreho jsou podobná zraněním při pádu z dvoupodlažní budovy, nikoliv uklouznutím ve vaně.

Zatčené lesby neustále lhaly, že chlapeček uklouzl ve vaně. Lhaly v nemocnici ošetřující lékařce MUDr. Elně Gibsonové, lhaly při vyšetřování policii, lhaly u soudu. Obě ženy se vymlouvaly, že jsou nevinné ve všech bodech obžaloby. Opakovaly starou lež, že dítě uklouzlo ve vaně.

Lesba neudělala nic, aby ochránila své dítě

Matka, která se časem proměnila v lesbu, zcela selhala v mateřské povinnosti chránit vlastní dítě před zneužíváním a násilím. Ani nedokázala oznámit zneužívání dítěte jeho vlastnímu otci, svému bývalému manželovi. Udělala cokoliv, aby se líbila své milence Engeline de Nysschenové. Stala se lesbou a ztratila tím mateřské instinkty. Toho si všimli i její rodiče. Proto finančně podporovali jejího bývalého manžela v soudním sporu o opatrovnictví dítěte v letech 2002-2003.

Otec chlapce se dozvěděl o umučení svého syna až v den jeho úmrtí, 12. června 2003. Vražedkyně De Nysschenová ho kontaktovala a řekla mu, že Jandre o den dříve spadl a teď umřel.

Chlapečkova vlastní matka Hanelie Bothová neudělala nic pro ochranu života svého dítěte. Vydávaje rozsudek, dne 22.3.2006, soudce Rita Willems říkal: “Hanelie nebyla bezmocnou. Ona předem očekávala Engelinin prudký výbuch. Mohla včas přivolat na pomoc synkovi jeho skutečného tatínka, ale neudělala to. Neudělala nic pro ochranu vlastního dítěte.” Soudce Willems oznámil, že ač vlastní matka Hanelie Bothová (dnes 31 letá) se přímo nezúčastnila zabíjení, přesto je spoluvinná vraždou, neboť se ani trochu nepokusila ochránit své dítě.


http://cs.gloria.tv/?media=510422






Právní poradna Střídavky